Fabián-kocour, který utekl železné pasti, hledá domov
Příběh kocoura Fabiána začal dost typicky. Děti z vesnického domku přinesli domů roztomilé bílorezavé kotě. Rodiče samozřejmě nesdíleli jejich nadšení, kocour byl tedy vyhozen ven, ale u domku mu bylo dovoleno zůstat. Tak jako to na vesnici často chodí v mnoha staveních, byl tolerován do té doby, dokud po nikom nic nechtěl, nic nestál a nic neničil či neznečisťoval. Fabián byl naštěstí nenáročný kocour a vyjma několika pokusů vniknout do domu a zabydlet se v posteli se nijak nesnažil své lidi naštvat. Fabián dospěl a jeho akční radius venkovského nekastrovaného kocoura se rozšířil. Bohužel stejné teritorium si vybral i nějaký místní pytlák. Fabián se chytil do železné pasti, políčené nejspíš na zajíce. Jak se mu povedlo čtyřkilová železa, která uvěznila jeho zadní nohu, odtáhnout až do vesnice mi dodnes zůstává záhadou.Doplazil se domů..Přelezl s železnými čelistmi na noze dvoumetrový plot a za dveřmi ho pak objevili lidé plačícího, volajícího o pomoc. Past ve které byl uvězněný byla těžší než on. Nebylo jednoduché kocoura z pasti vysvobodit..nicméně když se to podařilo, nedostalo se už Fabiánovi žádné jiné pomoci. Dveře domu se před ním opět zavřely. Jak už to v mnoha rodinách na vesnicích bývá-je to jenom kočka..příroda si poradí..zraněné kočky se prostě neošetřují, protože to jsou „vyhozené peníze“..koček všude je..když umře, nedá se nic dělat..a třeba se z toho „vylíže“..
Fabián se zraněnou nohou tedy zůstal opět v dešti na špinavém dvorku. Teprve po několika dnech se mu dostalo pozornosti od úplně cizího člověka, mladé maminky Kláry H., která byla v dané lokalitě na prohlídce domu na prodej.Kocourova zranění se zděsila.noha visela na úzkém proužku kůže, v podstatě přeštípnutá a začala již odumírat. Část nohy již byla zcela zčernalá a nekrozní. Klára se snažila zjistit, jestli se kocourovi již dostalo nějaké pomoci u veterináře, ale setkala se jen s nezájmem a nepochopením. Nedalo jí to a když se vrátila domů, začala shánět pro kocoura pomoc, došlo jí, že od jeho vlastních majitelů se jí asi nedočká..v okamžiku, kdy kočka onemocní se většinou stává takovým lidem nepohodlnou a raději budou tvrdit, že to jejich kočka není..než by čelili povinnosti poskytnout jí ošetření.Bohužel stále je mnoho těch, pro které pádným argumentem pro slepotu vůči utrpení je třeba to, že by museli kočku vézt vlastním autem..o vydaných penězích za ošetření u veterináře nemluvě. Naštěstí pro Fabiána to Klárce nedalo..rozjela se s manželem zpět, naložila kocoura s hnijící nohou na klín a odvezla ho do Pardubic. Pomoc zajistila veterinární klinika Vetopet ve Svítkově, kde kocoura do druhého dne hospitalizovali a pak provedli amputaci. Velký díky jim patří za ochotu, kvalitně odvedenou odbrnou pomoc v hodině dvanácté (Fabiánovi již hrozila celková sepse) a především díky za velkorysou slevu, díky níž jsme si mohli dovolit Fabiánovi tak rychle pomoci. Na zaplacení operace a ošetření Fabiána se podílela zachránkyně Klárka Haganová a Pavlína Pavlištová s přítelem Mirkem Fikejzem.Velký dík patří ale především Beatě Motalové z o.s. Další šance, která byla ochotná kocoura po operaci u sebe ubytovat a poskytnout mu veškerou potřebnou péči. Že to nebylo jednoduché, si jistě vzhledem k rozsahu zranění dovedete představit. Fabián je nyní stále v rekonvalescenci, ale již nyní je patrné, že najde-li po zotavení nový domov, bude svým lidem oplácet láskou. Je neuvěřitelně milý, hodný, vděčný za péči, krmení, pelíšek, hladící ruku. Snese kočičího společníka, ale bude moci být adoptován i jako jedináček. Je adaptabilní, přátelský ke všem lidem, i k dětem. Vzhledem k jeho fyzickému handicapu bychom mu nejraději našli nový domov v bytě, venku by se nemusel pohybovat dost pohotově a byl by vystaven mnoha nebezpečím. Pokud máte zájem o adoptování Fabiánka, kontaktujte prosím p.Beatu Motalovou