Kočky k adopci

CHLOUPEK
Chloupek je čtyřletý zdravý kocourek, kterému ke štěstí chybí už jen člověčí rodina. Nejvíce by se radoval z domova, který by mohl sdílet s některým svým kočičím kamarádem. Díky dřívější dočasné péči je zvyklý i na hodné pejsky, velká hlučná rodina by mu však vadila. Prodělal těžkou kalicivirozu a byl ohrožen i virem panleukopenie. Jenže Chloupeček má pevný kořínek a navíc je obrovský bojovník, takže vše ustál a nyní se těší z pevného zdraví. 

MAX
Max je sedmiletý kastrovaný kocourek. Byl přijat jako malé zubožené podvyživené kotě, téměř bez známek života. Využil své šance a dnes je z něj velký, zdravý kocour, kterému chybí už jen nový domov, kde by byl spokojený po boku člověka, kterému nebude vadit jeho temperament. Ten by si snadno vybil lezením po stromech a prozkoumáváním přírody. Rád by našel nový domov společně s některým svým spolubydlícím z depozita, protože zde prožil dlouhých sedm let a přechod do jiného prostředí by nebyl s parťákem, kterého dobře zná, tak složitý. Zatím je v dočasné péče společně s několika dalšími kočkami, se kterými skvěle vychází.

IRMIČKA
Irmička je tříletá kočička, kterou nabízíme do adopce pouze ve společnosti jiné kočičky , na kterou je zvyklá z depozita. Irmička je sice velmi přítulná, ale změnu prostředí by mohla velmi těžce snáše.Proto by ji kamarád, se kterým by sdílela nový domov přechod do nového domova usnadnil. Irmička každého zaujme svým zvláštním zbarvením a vznešeným chováním. Je to takové naše sluníčko, které by si zasloužilo láskyplný domov co nejdříve. 

CHELZA
Chelza je sedmiletá kočička, která čeká na svého trpělivého majitele v depozitu Lipnice. Je to veselá, zvídavá, hravá, chytrá a dominantní kočičí dáma, kterou hned tak něco nezaskočí. S kočičí partou moc nevychází, skoro se dá říci, že by ráda všechny organizovala. Dokáže být velmi mazlivá, k lidem kontaktní, ale pokud nemá náladu, je dobré to respektovat. Chelza je kočička, která je naprosto čistotná a velmi dominantní, dokáže být nedůtklivá i přítulná , má velmi složitou povahu. Ke štěstí jí už chybí jen milující, ale opravdu velmi trpělivý člověk , zahrada plná stromů, na kterých by se Chelza mohla vydovádět. Chce to ovšem dostatek zkušeností a trpělivosti. 

BESSY
Já Bessy a moje sestřičky Bety a Berry jsme se narodily mámě, o kterou se zřejmě nikdo nikdy nestaral. Když nás našli ukryté pod deskou jednoho z hrobů poblíž Bílé Třemešné, bylo velmi těžké nás odchytit. Přesto se to podařilo a skončil čas hladovění. Díky špatnému startu do života jsme byly zpočátku velmi nemocné. Dnes je nám 1,5 roku, jsme zdravé a sestřička Berry je už v novém domově. Cizích lidí se zpočátku bojíme, ale s těmi které známe, jsme kamarádi. Čekáme na nový domov, ve kterém bychom byly nejraději společně. 

MONTY
Monty je tříletý mohutný kocourek, který se jako jediný ze čtyř sourozenců prozatím nového domova nedočkal. Zřejmě jen proto, že je to mourek, ale jinak vděčný a nekonfliktní. Hledá domov u hodných lidí, kteří mu dopřejí dostatek trpělivosti při jeho zvykání. K neznámým lidem je zpočátku zdrženlivý. 

LAKY
Laky je osmiletá velmi milá kočička, kterou její majitelé týrali celých sedm let ve venkovní kleci o rozměrech 1.5x1m. Kočička byla považována majiteli za kocourka. Poté co utekla, zabřezla a po nějaké době porodila mrtvé kotě. Od té doby tu naříkala každý den a zoufale se dobývala z klece. Upozornili na ni její sousedé, kterým nebyl její osud lhostejný. Kočičku jsme doslova zachránili před smrtí, Její nářek nebyl jen ze stesku po svobodě, ale také díky tomu, že měla zánět dělohy, který ji málem stál život. Laky ale přežila a dělá nám radost tím, jak přibírá na váze a stává se i z ní dříve zoufalé kočičky veselá společnice. Zasloužila by si nový domov u starších lidí, kterým by nevadil její věk, vždyť tu může dělat někomu radost ještě dalších osm let. 

MAU
Kočička Mau se do našeho útulku dostala na konci roku 2023.Přivezla ji k nám MP, kterou nálezci požádali o pomoc. Mau ležela uprostřed silnice, kde ji srazilo auto. Během hospitalizace byla kontaktní i ošetřitelná. To se však změnilo ve chvíli, kdy se Mau začalo ulevovat od bolesti. Začala být agresivní a téměř půl roku jsme se neodvařovali na ni bez sedace sáhnout. Příchod mezi ostatní kočky ji natolik pomohl, že si k nám dnes sama chodí pro pohlazení. Je to asi pěti až osmiletá kočička, kterou občas provází výtok z jednoho oka způsobený zřejmě dřívější neřešitelnou chronickou infekcí. Tato kastrovaná kočička by jistě díky své kráse našla brzy nový domov. Muselo by se ale jednat o domov u trpělivého člověka, který má už zkušenosti s kočičími vrtochy. Ty by zpočátku určitě doprovázely i naší Mau. 

NOEL
Jsem osmiměsíční kastrovaný kocourek přítulné povahy, který by se rád dostal do nového domova, kde by mu byl umožněn bezpečný přístup ven. Jsem živý a rád objevuji svět, pozoruji ho za okny a toužím si vyzkoušet lezení po stromech. Byl jsem odchycen společně s několika svými kamarády v zahradě na Verdeku ve Dvoře Králové nad Labem. Byl jsem zpočátku trochu plachý, ale to se změnilo, teď jsem přítulný a dožaduji se lidské pozornosti snad nejvíc ze všech mých spolubydlících. A kdyby se snad poštěstilo a mohl jsem odejít do domova s někým koho dosud znám, budu spokojený, ani nevíte jak. 

ŽOFINKA
Žofinka je asi pětiletá velmi přítulná kočička, kterou jsme přijali v květnu 2025 vysoko březí. Byla odchycena u vet. ordinace Daktari, kam se dlouhodobě vracela hledat potravu. Tady se ocitla poté, co utekla své majitelce z přepravky po návštěvě ordinace. Majitelku se nepodařilo dohledat, proto zde přežívala jako opuštěná kočka. Byla velmi nedůvěřivá, ale okamžitě po jejím odchytu bylo jasné, že je to jen zoufalá číča , která ztratila domov a strach jí nedovolí se k lidem přiblížit. Žofka u nás porodila 5 koťátek, z nichž na nový domov stále čeká už jen mourovatý Žak. Žofinka by uvítala a domov s možností výběhu ven, je to velká lovkyně a průzkumnice, neustále si s něčím hraje, protože se uvnitř nudí. Pokud si někdo tuto kočičku adoptuje, určitě získá milou a vděčnou společnici, se kterou si užije spoustu legrace. 

BETY
Já Bety a moje sestřičky Bessy a Berry jsme se narodily mámě, o kterou se zřejmě nikdo nikdy nestaral. Když nás našli ukryté pod deskou jednoho z hrobů poblíž Bílé Třemešné, bylo velmi těžké nás odchytit. Přesto se to podařilo a skončil čas hladovění. Díky špatnému startu do života jsme byly zpočátku velmi nemocné. Dnes je nám 1,5 roku, jsme zdravé a sestřička Berry je už v novém domově. Cizích lidí se zpočátku bojíme, ale s těmi které známe, jsme kamarádi. Čekáme na nový domov, ve kterém bychom byly nejraději společně. 

BRUNO
Kocourek Bruno je asi pětiletý kocourek, který se dostal do depozita ve velmi zuboženém stavu. Zpočátku se velmi bál, ale dnes je z něj dokonalý mazel. Byl již jednou umístěn, ale pobyt bez přítomnosti další kočičky nezvládal, proto by bylo vhodné najít mu umístění s jinou kočičkou z našeho depozita. Bruno je nenáročný, klidný a velmi čistotný. 

BARUNKA
V útulku, kde v současné době žiji, mně začali říkat Barunka. Jsem statečná asi tříletá kočička, která přežila jen díky své neskutečně silné touze přežít. Přivezli mě sem s přední hnijící nožkou, ze které zbyly pouze úlomky kostí. Moji majitelé mě nechali téměř dva dny ležet v bolestech. Chtěli přivolat známého, který mě měl zastřelit, ten ale neměl čas a tak jsem tu trpěla a doufala, že se stane zázrak a bolest skončí. Nebyla jsem schopná pohybu, jen jsem naříkala, nikdy jsem takovou bolest nezažila. O nožku jsem přišla zřejmě díky sekačce trávy. Když se majitelům nepodařilo sehnat "soucitného střelce" , začali se vydávat za nálezce a dovezli mě do útulku. Ihned jsem byla hospitalizována a podstoupila operaci. Bolest po operaci byla tak silná, že mě tlumili silnými analgetiky, abych to vůbec zvládla. Po deseti dnech jsem měla vyhráno. Jsem samozřejmě kastrovaná a chodím tak dobře, že by to nikdo nepoznal. Vylezu do nejvyššího patra škrabadla, jako kdybych měla všechny čtyři . Čekám na nový domov, kde bych byla nejraději jedináčkem. Za to, co jsem vytrpěla, si zasloužím být rozmazlovaná do konce svého života. 

VUDY
Kočička Vudy je mladá asi dvouletá kočička, která přežívala v lese, kam ji někdo odložil. Byla březí a porodila tam pět koťat, která zpočátku stačila uživit lovem. Když koťata odrostla, přenesla je k lidskému obydlí poblíž na klidné místo v naději, že tam pro ně najde potravu. Pán, která zahradu vlastnil, ji našel v žalostném stavu a nechal ji společně s koťaty odvézt do útulku. Dvě její koťata našla brzy nový domo, další tři (Vendy, Vaneska a Vigo) jsou stále ve vztahu k lidem opatrná. Vudy je sice obezřetná, zažila si opuštění a zradu od člověka, ale dokáže být mazlivá a v případě, že zjistí, že jí nehrozí žádné nebezpečí, je vděčná za pozornost a pohlazení. 

JESSI
Příběh Jessi je velmi smutný až neuvěřitelný. Pro nás lidi, kterým není osud koček lhostejný nad tím zůstává rozum stát. Před Velikonoci v roce 2023 přivezli tuto kočičku do veterinární ordinace s projevy agresivity. Kočka na majitelku údajně zaútočila a kousla ji. I když paní měla opravdu zranění na ruce, nikdo neví, co tomu předcházelo. Kočičku přivezli v pytli na veterinu k hospitalizaci. Ve hře byla toxoplazmóza nebo nádor na mozku. Jessi na sebe nenechala sáhnout, byla vystresovaná a skutečně se zpočátku chovala agresivně. Její majitelé odjeli na dovolenou a příliš velký zájem o její osud neprojevili. Veterináři nás požádali o pomoc, protože Jessi hrozilo utracení. V rukavicích jsme kočku vyprostili s vet.boxu a dovezli ji do depozita. Tam jsme čekali, co bude dál. Jessi se postupně osmělovala a získávala k nám důvěru. Musela být nejprve sama v jedné místnosti a postupně si zvykala na Laky a další kočky. S nimi je teď v kontaktu a neprojevuje žádné známky agresivity vůči nám a jiným kočkám. Chtělo to ale velkou dávku trpělivosti a víry, že to Jessi zvládne. Přesto je smutná, protože devět dlouhých let byla jedináčkem, kterého se jeho rodina z neznámého důvodu zbavila. Nejsmutnější na tom je, že jí sice přivezli zbytek jídla, očkovací průkaz a její škrabadlo, ale nikdy i přes naše výzvy ji už nenavštívili ani se na ni nezeptali. A to , že by přispívali na její pobyt nebo ji něco přinesli k Vánocům, je ani nenapadlo. Před dvěma měsíci se ozvala vnučka, která se chtěla na Jessi přijít podívat. Od nás získala informaci o tom, jak se Jessi daří a i to, co si tom celém myslíme. Možná to bylo nepříjemné, ale pravdivé. Zřejmě proto se už její plánovaná návštěva neuskutečnila. Možná to bylo jen gesto, kdo ví, Lidé jsou různí, ale hlavní je to, že Jessi žije a je relativně spokojená. Nám je z toho všeho ale velmi smutno. 

BROUČEK
Brouček je roční kastrovaný kocourek, který byl doposud v dočasné péči, kam ho přivezli jako zablešené, hladové a hlavně vystresované kotě, kterému visel život na vlásku. Kocourka ze statku si pořídil jeden starý bezcitný pán, který ho zavřel do místnosti, kde ho věznil jen proto, aby si na něm vybíjel svou zlost, když přišel podnapilý z hospody. Kotě mu jeho soused sebral a hledal pro něj záchranu. Tak se Brouček dostal až k nám. Bohužel zjistit, jak se dotyčný tyran jmenoval, se nepodařilo. Nezbývá než doufat, že si ho osud najde a naloží mu stejně jako on kocourkovi. Z Broučka vyrostl nádherný, zdravý a hravý kocourek, kterému hledáme domov společně s některým jemu dobře známým kontaktním kamarádem z depozita. Nechceme ho zradit podruhé, dalo to velkou práci ho zlomit a najít mu cestu k lidem. Proto doufáme, že narazíme na člověka, která dá šanci i jemu a kocourek najde nový kvalitní domov, možná i výběhem ven, kde by s mohl dostatečně vyřádit. 

ŽOFRÉ
Žofré dostal jméno díky tomu, že přišel o jednu svou nožku, kterou se nepodařilo zachránit. Byl k nám v době mrazivém počasí dovezen s deformovanou nožičkou v žalostném stavu z obce Dětenice, kde se o něj dočasně starala nálezkyně. Ta si ho kvůli psům nesnášejícím kočky nemohla nechat a navíc si nevěděla rady, jak se o jeho zraněnou nožku postarat. Kocourek začal trpět velkými bolestmi a hned po tom, co se k nám dostal, musel podstoupit amputaci zadní nohy. S tím se okamžitě vyrovnal, ale strach z lidí delší dobu přetrvával. Dnes je z něj spokojený dvouletý kocour, který sice mazlení nevyhledává, ale jinak je kontaktní a hravý.