Kočky k adopci
PRALINKA
Společně s Pižďulkou jsme byly přijaty na konci léta 2020. Pobývaly jsme v prostoru areálu Kary v Trutnově. Nikdo ani trutnovský útulek nás nechtěl přijmout. Krmila nás tady jedna starší paní, která odešla do důchodu a oběma nám hrozilo, že zůstaneme o hladu a bez pomoci. Jsem velmi vděčná, milá a nenáročná společnice, která by potřebovala domov v klidném prostředí nejlépe bez přítomnosti jiných zvířat. Pak se chovám jako odevzdaná kočička, která je vděčná za lidský kontakt.
CHLOUPEK
Chloupek je čtyřletý zdravý kocourek, kterému ke štěstí chybí už jen člověčí rodina. Nejvíce by se radoval z domova, který by mohl sdílet s některým svým kočičím kamarádem. Díky dřívější dočasné péči je zvyklý i na hodné pejsky, velká hlučná rodina by mu však vadila. Prodělal těžkou kalicivirozu a byl ohrožen i virem panleukopenie. Jenže Chloupeček má pevný kořínek a navíc je obrovský bojovník, takže vše ustál a nyní se těší z pevného zdraví.
IRMIČKA
Irmička je tříletá kočička, kterou nabízíme do adopce pouze ve společnosti jiné kočičky , na kterou je zvyklá z depozita. Irmička je sice velmi přítulná, ale změnu prostředí by mohla velmi těžce snáše.Proto by ji kamarád, se kterým by sdílela nový domov přechod do nového domova usnadnil. Irmička každého zaujme svým zvláštním zbarvením a vznešeným chováním. Je to takové naše sluníčko, které by si zasloužilo láskyplný domov co nejdříve.
APOLENKA
Jmenuji se Apolenka, ale občas mně říkají Kvíčalka. Je to proto, že jsem hrozně upovídaná, neustále se dožaduji pozornosti. Vůči lidem jsem majetnická. Našli mě sraženou na silnici v obci Zboží u Dvora Králové n. L. Autonehodu jsem přežila, zlomená pánev srostla a strach z lidí je úplně pryč. Jsem asi dvouletá kastrovaná kočička, která si potrpí na čistotu, pořádek a pozornost člověka. Žiji v místnosti společně s Barunkou, ale více koček tu nechci, jsem z nich nervozní. Tak pokud někdo zatoužíte po milé, upovídané kočičce, které vyhovuje život v bytě, jsem tu pro vás.
BESSY
Já Bessy a moje sestřičky Bety a Berry jsme se narodily mámě, o kterou se zřejmě nikdo nikdy nestaral. Když nás našli ukryté pod deskou jednoho z hrobů poblíž Bílé Třemešné, bylo velmi těžké nás odchytit. Přesto se to podařilo a skončil čas hladovění. Díky špatnému startu do života jsme byly zpočátku velmi nemocné. Dnes je nám 1,5 roku, jsme zdravé a sestřička Berry je už v novém domově. Cizích lidí se zpočátku bojíme, ale s těmi které známe, jsme kamarádi. Čekáme na nový domov, ve kterém bychom byly nejraději společně.
CHELZA
Chelza je sedmiletá kočička, která čeká na svého trpělivého majitele v depozitu Lipnice. Je to veselá, zvídavá, hravá, chytrá a dominantní kočičí dáma, kterou hned tak něco nezaskočí. S kočičí partou moc nevychází, skoro se dá říci, že by ráda všechny organizovala. Dokáže být velmi mazlivá, k lidem kontaktní, ale pokud nemá náladu, je dobré to respektovat. Chelza je kočička, která je naprosto čistotná a velmi dominantní, dokáže být nedůtklivá i přítulná , má velmi složitou povahu. Ke štěstí jí už chybí jen milující, ale opravdu velmi trpělivý člověk , zahrada plná stromů, na kterých by se Chelza mohla vydovádět. Chce to ovšem dostatek zkušeností a trpělivosti.
KAMILKA
Kamilka je asi sedmiletá kastrovaná kočička, která nemá s ostatními kočičími společníky žádné spory. Ve vztahu k jiným kočkám je spíše submisivní. K neznámému člověku je zpočátku nedůvěřivá, ale když pozná, že ji má někdo opravdu rád, je z ní nenáročná společnice. Byla by ráda rozmazlovaným opečovávaným jedináčkem v rodině bez pejsků, kterých se bojí. Kamila je kočička, o které ani nevíte, je klidné naprosto bezproblémové povahy, hodila by se do rodiny ke starším lidem.
DEBBI
Debbi je maminkou koťátek Dráčka, Ditušky a umístěného Danečka. Byla přijata jako opuštěná rodící kočka z centra Dvora Králové nad Labem. Její zdravotní stav si vyžadoval okamžitou léčbu. Bohužel byla tak silně nachlazena, že se její zdravotní problémy přenesly i na její potomky. Po prodělání karantény a naočkování byla zařazena do kolektivu, kde se zpočátku chovala nesnášenlivě. Nyní je již sžitá s prostředím a po kastraci bude nabízena do adopce.
LAKY
Laky je osmiletá velmi milá kočička, kterou její majitelé týrali celých sedm let ve venkovní kleci o rozměrech 1.5x1m. Kočička byla považována majiteli za kocourka. Poté co utekla, zabřezla a po nějaké době porodila mrtvé kotě. Od té doby tu naříkala každý den a zoufale se dobývala z klece. Upozornili na ni její sousedé, kterým nebyl její osud lhostejný. Kočičku jsme doslova zachránili před smrtí, Její nářek nebyl jen ze stesku po svobodě, ale také díky tomu, že měla zánět dělohy, který ji málem stál život. Laky ale přežila a dělá nám radost tím, jak přibírá na váze a stává se i z ní dříve zoufalé kočičky veselá společnice. Zasloužila by si nový domov u starších lidí, kterým by nevadil její věk, vždyť tu může dělat někomu radost ještě dalších osm let.
MAU
Kočička Mau se do našeho útulku dostala na konci roku 2023.Přivezla ji k nám MP, kterou nálezci požádali o pomoc. Mau ležela uprostřed silnice, kde ji srazilo auto. Během hospitalizace byla kontaktní i ošetřitelná. To se však změnilo ve chvíli, kdy se Mau začalo ulevovat od bolesti. Začala být agresivní a téměř půl roku jsme se neodvařovali na ni bez sedace sáhnout. Příchod mezi ostatní kočky ji natolik pomohl, že si k nám dnes sama chodí pro pohlazení. Je to asi pěti až osmiletá kočička, kterou občas provází výtok z jednoho oka způsobený zřejmě dřívější neřešitelnou chronickou infekcí. Tato kastrovaná kočička by jistě díky své kráse našla brzy nový domov. Muselo by se ale jednat o domov u trpělivého člověka, který má už zkušenosti s kočičími vrtochy. Ty by zpočátku určitě doprovázely i naší Mau.
KOMTESA
Komtesa je asi šestiletá kočička ze statku, která si na člověka poměrně brzy zvykla. K neznámým lidem je sice zpočátku odtažitá, ale když se osmělí nechá se i pochovat. Hledá nový domov u trpělivých zkušených kočkomilů, nejlépe s možností výběhu na zahradu. Určitě by i ona ocenila, kdyby mohla nový domov sdílet společně s jinou kočičkou z depozita, na kterou je zvyklá.
BETY
Já Bety a moje sestřičky Bessy a Berry jsme se narodily mámě, o kterou se zřejmě nikdo nikdy nestaral. Když nás našli ukryté pod deskou jednoho z hrobů poblíž Bílé Třemešné, bylo velmi těžké nás odchytit. Přesto se to podařilo a skončil čas hladovění. Díky špatnému startu do života jsme byly zpočátku velmi nemocné. Dnes je nám 1,5 roku, jsme zdravé a sestřička Berry je už v novém domově. Cizích lidí se zpočátku bojíme, ale s těmi které známe, jsme kamarádi. Čekáme na nový domov, ve kterém bychom byly nejraději společně.
BRUNO
Kocourek Bruno je asi pětiletý kocourek, který se dostal do depozita ve velmi zuboženém stavu. Zpočátku se velmi bál, ale dnes je z něj dokonalý mazel. Byl již jednou umístěn, ale pobyt bez přítomnosti další kočičky nezvládal, proto by bylo vhodné najít mu umístění s jinou kočičkou z našeho depozita. Bruno je nenáročný, klidný a velmi čistotný.
BARUNKA
V útulku, kde v současné době žiji, mně začali říkat Barunka. Jsem statečná asi tříletá kočička, která přežila jen díky své neskutečně silné touze přežít. Přivezli mě sem s přední hnijící nožkou, ze které zbyly pouze úlomky kostí. Moji majitelé mě nechali téměř dva dny ležet v bolestech. Chtěli přivolat známého, který mě měl zastřelit, ten ale neměl čas a tak jsem tu trpěla a doufala, že se stane zázrak a bolest skončí. Nebyla jsem schopná pohybu, jen jsem naříkala, nikdy jsem takovou bolest nezažila. O nožku jsem přišla zřejmě díky sekačce trávy. Když se majitelům nepodařilo sehnat "soucitného střelce" , začali se vydávat za nálezce a dovezli mě do útulku. Ihned jsem byla hospitalizována a podstoupila operaci. Bolest po operaci byla tak silná, že mě tlumili silnými analgetiky, abych to vůbec zvládla. Po deseti dnech jsem měla vyhráno. Jsem samozřejmě kastrovaná a chodím tak dobře, že by to nikdo nepoznal. Vylezu do nejvyššího patra škrabadla, jako kdybych měla všechny čtyři . Čekám na nový domov, kde bych byla nejraději jedináčkem. Za to, co jsem vytrpěla, si zasloužím být rozmazlovaná do konce svého života.
NOEL
Jsem osmiměsíční kastrovaný kocourek přítulné povahy, který by se rád dostal do nového domova, kde by mu byl umožněn bezpečný přístup ven. Jsem živý a rád objevuji svět, pozoruji ho za okny a toužím si vyzkoušet lezení po stromech. Byl jsem odchycen společně s několika svými kamarády v zahradě na Verdeku ve Dvoře Králové nad Labem. Byl jsem zpočátku trochu plachý, ale to se změnilo, teď jsem přítulný a dožaduji se lidské pozornosti snad nejvíc ze všech mých spolubydlících. A kdyby se snad poštěstilo a mohl jsem odejít do domova s někým koho dosud znám, budu spokojený, ani nevíte jak.
MAX
Max je sedmiletý kastrovaný kocourek. Byl přijat jako malé zubožené podvyživené kotě, téměř bez známek života. Využil své šance a dnes je z něj velký, zdravý kocour, kterému chybí už jen nový domov, kde by byl spokojený po boku člověka, kterému nebude vadit jeho temperament. Ten by si snadno vybil lezením po stromech a prozkoumáváním přírody. Rád by našel nový domov společně s některým svým spolubydlícím z depozita, protože zde prožil dlouhých sedm let a přechod do jiného prostředí by nebyl s parťákem, kterého dobře zná, tak složitý. Zatím je v dočasné péče společně s několika dalšími kočkami, se kterými skvěle vychází.
ARTUŠ
Artuš je mohutný téměř tříletý kocourek, jehož imunita je natolik silná, že ustál bez úhony na zdraví i kontakt s hrozivou panleukopenií. Je z něj zdravý, milý kocourek, který nás vítá u dveří vždy jako první. S ostatními kočičími kamarády má přátelské vztahy, proto by si v případě adopce určitě sedl i s jiným kočičím spolubydlícím, který by ho dokázal respektovat.
MONTY
Monty je tříletý mohutný kocourek, který se jako jediný ze čtyř sourozenců prozatím nového domova nedočkal. Zřejmě jen proto, že je to mourek, ale jinak vděčný a nekonfliktní. Hledá domov u hodných lidí, kteří mu dopřejí dostatek trpělivosti při jeho zvykání. K neznámým lidem je zpočátku zdrženlivý.
JESSI
Příběh Jessi je velmi smutný až neuvěřitelný. Pro nás lidi, kterým není osud koček lhostejný nad tím zůstává rozum stát. Před Velikonoci v roce 2023 přivezli tuto kočičku do veterinární ordinace s projevy agresivity. Kočka na majitelku údajně zaútočila a kousla ji. I když paní měla opravdu zranění na ruce, nikdo neví, co tomu předcházelo. Kočičku přivezli v pytli na veterinu k hospitalizaci. Ve hře byla toxoplazmóza nebo nádor na mozku. Jessi na sebe nenechala sáhnout, byla vystresovaná a skutečně se zpočátku chovala agresivně. Její majitelé odjeli na dovolenou a příliš velký zájem o její osud neprojevili. Veterináři nás požádali o pomoc, protože Jessi hrozilo utracení. V rukavicích jsme kočku vyprostili s vet.boxu a dovezli ji do depozita. Tam jsme čekali, co bude dál. Jessi se postupně osmělovala a získávala k nám důvěru. Musela být nejprve sama v jedné místnosti a postupně si zvykala na Laky a další kočky. S nimi je teď v kontaktu a neprojevuje žádné známky agresivity vůči nám a jiným kočkám. Chtělo to ale velkou dávku trpělivosti a víry, že to Jessi zvládne. Přesto je smutná, protože devět dlouhých let byla jedináčkem, kterého se jeho rodina z neznámého důvodu zbavila. Nejsmutnější na tom je, že jí sice přivezli zbytek jídla, očkovací průkaz a její škrabadlo, ale nikdy i přes naše výzvy ji už nenavštívili ani se na ni nezeptali. A to , že by přispívali na její pobyt nebo ji něco přinesli k Vánocům, je ani nenapadlo. Před dvěma měsíci se ozvala vnučka, která se chtěla na Jessi přijít podívat. Od nás získala informaci o tom, jak se Jessi daří a i to, co si tom celém myslíme. Možná to bylo nepříjemné, ale pravdivé. Zřejmě proto se už její plánovaná návštěva neuskutečnila. Možná to bylo jen gesto, kdo ví, Lidé jsou různí, ale hlavní je to, že Jessi žije a je relativně spokojená. Nám je z toho všeho ale velmi smutno.
BABETKA
Jsem osmiměsíční kastrovaná kočička dnes již přítulné povahy. Byla jsem odchycena společně s několika svými kamarády v zahradě na Verdeku ve Dvoře Králové nad Labem. Byla jsem zpočátku trochu plachá, ale to se brzy změnilo, teď jsem přítulná a dožaduji se lidské pozornosti. A kdyby se snad poštěstilo a mohla jsem odejít do domova s některým ze svých kočičích kamarádů, budu za to velmi ráda.