Články
Strom přání - přehled Vánoce 2011
Vánoční kolo akce Strom splněných kočičích přání - www.kociciprani.cz, které mělo za úkol přilepšit kočkám v péči občanských sdružení na ochranu zvířat z celé České republiky, slavilo nečekaný úspěch. Kočky měly letos opravdu štědrého Ježíška - dostaly dárky v hodnotě přes 700 000 korun.
V rámci akce bylo obdarováno 870 koček, dárci jim zarezervovali dárky v hodnotě 742 636 korun. Převážná většina peněz - 705 000 korun - již prokazatelně dorazila na místo určení, tedy přímo na účty jednotlivých organizací. Zúčastnilo se 20 občanských sdružení, některá s depozity ve více regionech.
A co si kočky přály? V prvé řadě domov. Ten v souvislosti s akcí nalezlo 34 zvířat. Některé kočky se v popisce „svěřovaly“, že když nebude nový domov, spokojí se i s nějakou tou dobrotou. Nejčastěji si...
Vánoční strom kočičích přání
Strom splněných kočičích přání potřetí na pomoc útulkům
15.prosince se již potřetí spustila akce na podporu koček v péči občanských sdružení z celé České republiky. Patronát nad přáními opuštěných koček převzala Ester Kočičková - nejen proto, že ji k tomu předurčuje příjmení, ale také protože má kočky ráda a chce jim pomáhat.
První kolo akce, Vánoce 2010, přineslo do útulků 96 tisíc korun, jarní Kočičí koleda už 151 tisíc, přičemž bylo obdarováno 306 zvířat. Pořadatelé doufají, že tentokrát bude akce ještě úspěšnější, je velmi příjemné vidět, kolika lidem nejsou osudy opuštěných a týraných zvířat lhostejné.
Akce „Strom splněných kočičích přání“ má za cíl podpořit organizace pečující o bezprizorní kočky a pomoci tak uhradit výdaje na krmivo, léčbu a...
Nezapomenutelný zážitek z mé návštěvy v OS Toulavé tlapky
Nedávno jsem zjistila, že se OS Toulavé tlapky přestěhovalo na osamělou usedlost nedaleko od Poděbrad. Jelikož se jedná o klidnou lokalitu s poměrně velkou rozlohou a naprosto ideálními podmínkami pro kočičky, tak jsem požádala Denisku, zda bych k nim nemohla přivézt naše dva velmi plaché sourozence Prskoše se Schovankou. Vzhledem k tomu, že se již více jak rok marně snažím právě pro tyto dva plašany najít vhodný domov, tak jsem byla velmi nadšená, že Deniska souhlasila. Tomu, kdo má alespoň minimální zkušenosti s umisťováním plachých koček, nemusím ani popisovat své nadšení. Zvláště když naše depozitum je téměř v centru Hradce Králové a veškeré vyžití našich plašanů je v lítání a „likvidování“ zahrádek našich sousedů (hlavně těch, co nemají psa ),...
Fabián-kocour, který utekl železné pasti
Fabián-kocour, který utekl železné pasti, hledá domov
Příběh kocoura Fabiána začal dost typicky. Děti z vesnického domku přinesli domů roztomilé bílorezavé kotě. Rodiče samozřejmě nesdíleli jejich nadšení, kocour byl tedy vyhozen ven, ale u domku mu bylo dovoleno zůstat. Tak jako to na vesnici často chodí v mnoha staveních, byl tolerován do té doby, dokud po nikom nic nechtěl, nic nestál a nic neničil či neznečisťoval. Fabián byl naštěstí nenáročný kocour a vyjma několika pokusů vniknout do domu a zabydlet se v posteli se nijak nesnažil své lidi naštvat. Fabián dospěl a jeho akční radius venkovského nekastrovaného kocoura se rozšířil. Bohužel stejné teritorium si vybral i nějaký místní pytlák. Fabián se chytil do železné pasti, políčené nejspíš na zajíce. Jak...
Viktorka - příběh psaný životem
VIKTORIA
Viktorka je jedna z mnoha koček, se kterými se osud příliš nemazlil. Naštěstí existuje spousta lidí, kterým budoucnost takovýchto koček není lhostejná. Viktorie se k nám dostala z jedné poměrně velké komunity toulavých a opuštěných koček, které žili na opuštěném místě, kde se mezi sebou nekontrolovaně množili a jejich jediným zdrojem potravy byla strava určená především prasatům. Před několika týdny jsme měli první zkušenost s jednou kočičkou, právě z této komunity, kterou se podařilo odchytit a protože jsme zrovna v té době měli volné místo pro nový přírůstek, tak jsme se jí ujali. S odstupem času musíme konstatovat, že většina takovýchto koček má za sebou velmi špatné zkušenosti s lidmi a jejich důvěra k lidem je na...
Cesar
Cesar
César je bílorezavý kocourek, který se k nám dostal díky nepříznivému osudu. Jeho panička si ho vzala jako malé koťátko a starala se o něj jako o vlastní dítě. Zvykli si na sebe a César svou paničku všude následoval, když byl s ní, tak se cítil nesmírně spokojeně a její péči jí oplácel mazlením a pocitem, že není sama. Když mu byl jeden rok, osud mu přichystal první ránu v podobě kočičího nepřítele, auta. Césara srazilo auto a chvíli na tom byl špatně, ale díky péči, která se mu dostávala od jeho lidské maminky, se z toho dostal. Za další rok si s ním osud pohrál znovu, kamarádství a lásku mezi ním a jeho lidskou maminkou přerušila smrt jeho paničky. Spousta lidí si myslí, že kočky jsou s lidmi jen kvůli tomu, že je krmí, ale César dokázal...