Virtuální adopce

CELINE

Celine žila v komunitě venkovních koček v chvaletické Loděnici. Po vleklém zánětu přišla o očičko. Jako handicapovaná číča měla tvrdý život venkovní kočky ještě těžší. Byla velmi podvyživená a zbývající oko bylo ve velmi špatném stavu. Nyní se Celinka chová jako spokojená hravá a žravá kočička. Její zrak se podařilo zachránit, takže si svůj nový život může řádně prohlížet. Přes radost ze života, kterou Celine projevuje si nejsme jisti, že je zdravá. Veterinářka doporučuje důkladné vyšetření.

 

DAMIÁNEK

Damiánek je půlroční kocourek, bráška Bublinky. Byl také zachráněný z Hostinného, kde trpěl spolu s dalšími sourozenci venku, v opravdu velkých mrazech, hladový a podvyživený. Naštěstí se dal u paní Denisy v azýlku do pořádku a nyní je z něj milý, temperamentní a vděčný kocourek. Plachá Bublinka je na něj velmi fixovaná, prožili si spolu velké trápení, které je spojilo dohromady a proto jim chceme dopřát klidný, bezstarostný život s možností kdykoliv se proběhnout venku a s jistotou, že už nikdy nebudou muset zažít krušné chvíle jako předtím.



 

BUBLINKA

Bublinka je půlroční kočičí slečna, které jsme zachránili život. Žila opuštěná se svými sourozenci venku u jednoho domu v Hostinném. Majitelka se odstěhovala a koťátka zanechala jejich osudu. Na jejich beznadějnou situaci, ještě ztíženou arktickými mrazy, nás upozornila hodná paní a my jsme je promrzlé na kost odvezli do bezpečí. Nyní se Bublinka zotavuje po kastraci a je jí v depozitu u paní Denisy dopřáváno pohodlí, teplíčko a plné mističky jídla. Bublinka je velmi plachá kočička, bojí se lidí a proto zůstává v azýlku, kde má vše, co potřebuje a ještě má možnost chytat její oblíbené myšky.


KIRINA

Velice drobnou kočičku jsme přinesli polomrtvou z jedné mochovské zahrady. Majitelé se odstěhovali a zůstala bez pomoci. První dny na veterině, jsme strávili v obavách o její život, těžká podvíživa, dehydratace a začervení. Podařilo se nám kočičku zachránit. Nyní žije v našem depozitu. Je na svůj věk velmi drobná, kastraci veterinář nedoporučil, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu. Je velmi vděčná, klidná a nenáročná.

Kirina zůstala u nás v depozitu na dožití, kvůli jejímu chatrnému zdraví není vhodné měnit její domov.



Více zde: http://tlapkymochov.webnode.cz/news/kirina/

 

GRACE

Grace se k nám dostala z potravin sázavské Jednoty s jejími čtyřmi koťaty ve velmi zuboženém stavu. Péči o kaťata od nás převzala Jaruška z Rokytnice nad Jizerou, naše dobrá duše a zdravotnice. Pomáhá nám s odchovem problémových koťat. Grace se u nás zotavila, ale zůstala přes veškerou péči velmi plachá a bázlivá. Vyhovují jí naše podmínky, velká zahrada a volnost na kterou byla celý život zvyklá.
 Nový domov by pro ní byl další psychická zátěž, se kterou by se špatně vyrovnávala. Proto zůstává na dožití v našem depozitu.



Více zde: http://tlapkymochov.webnode.cz/news/grace1/
 

Míček  a  Flíček

 

MÍČEK

Míček  byl jako koťátko nalezen v zahrádkách v Kutné Hoře před rokem, bohužel nálezci se na nás obrátili dost pozdě, jelikož se jim koťátka zdála v pořádku a až s příchodem zimy usoudili, že je potřeba kocourkům najít bydlení. Jejich pobyt v těchto podmínkách se odrazil trvale na jeho zdravotním stavu, má trvale poškozené plíce a velké potíže s dýcháním, tudíž potřebuje intenzivní péči a zatím je nutné, aby zůstával u nás. Kocourek je mazlivý, společenský a miluje dobrou baštu.

 

FLÍČEK
Flíček  je bratr Míčka pochází ze zahrádkářských chatek v Kutné Hoře. Tento překrásný roční kluk má stejně jako jeho bratr trvalé poškozené plíce a  značné problémy s dýcháním, v depozitu je velmi spokojený, ale jeho šance na nový domov s tímto handicapem je minimální. Má moc  rád společnost a rád si hraje s novými koťátky (pokud to udýchá) a samozřejmě nejradši má plnou misku.

              Oba kocourci jsou v péči Mochovského depozita

Loupáček

 

Tento kocourek od řeky ze Zruče nad Sázavou byl připravován na odchod do nového domova , ale po druhém neuspěšném pokusu o jeho umístění, byl (zatím dočasně) přeřazen z nabídky k adopci do virtuální nabídky. U tohoto přítulného a mazlivého kocourka se totiž projevila jeho neuvěřitelná závislost na své pečovatelce a jakmile si ho nová rodina odvezla do nového domova, tak Loupáček začal viditelně postrádat svou pečovatelku a její společnost. Odmítal jíst, nechtěl ani pít, celé dny i noci proplakal, takže musel být již dvakrát vrácen zpět do Mochovského depozita, kde se mu okamžitě vrátila chuť do života a také k jídlu. Protože nechceme tohoto mazlíčka znovu stresovat, byl přemístěn do virtuální nabídky.

    Loupáček je v péči Mochovského depozita u paní Edity

 

                           Loupáček

 

Baruška

je mourovatá holčička, narozená cca 6/2011. Baruška je opuštěné koťátko, které bylo nalezeno v jedné menší obci u Hradce Králové. Baruška se několik dní potulovala po obci a velmi často přecházela přes celkem frekventovanou silnici, kde jí také zástupkyně Královéhradeckého depozita našla a po té, co zjistila, že nikomu v okolí nepatří, tak se jí ujala a odvezla jí k sobě do domácího depozita v HK, kde si Baruška prošla standartním přijímacím procesem včetně důkladné veterinární prohlídky. Baruška je velmi přítulné a hodně kontaktní koťátko, neustále vyhledává společnost člověka, je velmi čistotná a vzorně používá kočičí záchod.

Baruška musela být přeřazena z nabídky k adopci pouze do vitruální nabídky. Baruška poslední dobou trpěla opakovanými záchvaty a problémy s přijímáním potravy, proto musela projít sérií veterinárních vyšetření, na jejichž základě bylo zjištěno, že Baruška trpí poměrně vážným onemocněním slinivky. Jelikož její nedostatečná funkce slinivky vyžaduje speciální individuální přístup a značné časové i finanční nároky na její péči, byla Baruška přeřazena do virtuální nabídky.

Pokud by nám někdo chtěl s její péčí pomoci a virtuálně ji adoptovat, pak kontaktujte Královéhradecký depozit, kde o Barušku pečuje paní Beatriz.

Toníček

 

Toníček byl stažen z nabídky a umístěn do virtuální adopce , protože v současné době na tom není moc dobře jak po fyzické , tak po psychické stránce neboť tento černobílý mazlíček téměř prohrál boj s otravou. Sice ještě nemá vyhráno, ale podle posledních lékařských vyšetření a laboratorních testů, je snad z nejhoršího venku, ale jeho bratr František bohužel takové štěstí neměl a přes veškerou naši i veterinární péči František svůj boj prohrál.

   Přes to, že se Toníček den ze dne lepší, tak se bude muset pravidelně podrobovat kontolním prohlídkám, pravidelným odběrům krve a zřejmě doživotnímu braní léků, neboť největší obavy mají veterináři z poškození jater a ledvin.  Navíc se mnohem více "zafixoval" na svoje zbylé sourozence a odmítá se od nich hnout.

Pokud jste si tohoto malého hrdinu zamilovali, můžete ho kdykoliv navštívit, nebo si ho virtuálně adoptovat a rozmazlovat ho dle libosti , protože si to určitě zaslouží.

 

 

       Toníčka najdete v depozitu v Hradci Králové u Beatriz M.

 

Clouseau

 

.... je narozen zhruba 06/2010, rezavý, kastrovaný chlapeček, který se k nám dostal po té, co byl nalezen, jak se potuluje po frekventované silnici. Přes to, že byl několik dní odkázaný pouze sám na sebe, je velmi mazlivý a nejraději si hraje s ostatními koťaty. Proto byl , po nezbytné karanténě , umístěn do nabídky k adopci. Bohužel se stalo něco, co nikdo z nás neočekával. Doslova přes noc se z naprosto hyperaktivního koťátka stal úplný "ležák". Teprve až série důkladných veterinárních vyšetření odhalila příčinu. Jednalo se o Calicivirus. Vzhledem k tomu, že byl ještě velmi malý a neměl téměř žádný imunitní systém, tak se léčba neobešla bez komplikací, což zapříčinilo jeho dlouhodobou , časově i finančně náročnou léčbu. Až čas a další série vyšetření ukáže, zda to na něm nezanechá trvalé následky.

 

Vzhledem k tomu, že je Clouseau stále v léčení, je nabízen pouze ve virtuální adopci.

 

Více informací se dozvíte a případnou návštěvu si domluvíte na tel. 739477900 nebo e-mailu info@dalsisance.cz

 

 

 

 

 

 

 Prskoš  a  Schovanka  jsou od 28.8.2011 v péči OS Toulavé tlapky, kde mají mnohem lepší podmínky pro jejich způsob života

 

    jsou narozeni zhruba 03/2010 a oba jsou kastrovaní. Oba pocházejí  z komunity toulavých a velmi plachých koček, což se na nich dost výrazně podepsalo, protože jsou velmi nedůvěřivý k lidem, ale celkem dobře se snesou s jinými zvířaty. Přes veškerou péči , které se jim u nás dostává, dělají jen malé pokroky a jejich možné soužití s člověkem bude dlouhodobý proces s předem nejistým výsledkem.

    vzhledem k tomu, že jejich strach z lidské společnosti je stále velký, jsou v současné době neumístitelní a proto budou zatím nabízeni pouze k virtuální adopci.

 Nikdy z nich nebudou domácí mazlíčci, ale jsou to celkem dobří lovci a pokud by jim někdo nabídl teplé místo na spaní , stravu a dostatečný venkovní prostor, budou oba spokojení.

Pokud by jste jim chtěli dát  šanci, můžete si je virtuálně adoptovat.    ( i jednotlivě )

 

Více informací se dozvíte a případnou návštěvu si domluvíte:

 Kontaktní osoba (předsedkyně OS): Denisa Zárybnická
 Tel: +420 776 083 090

 E-mail: toulave.tlapky@email.cz 

 

Prskoš

 

Schovanka

 Daisy

 

.... je narozena zhruba 06/2010, černobílá, kastrovaná slečna, která pochází z komunity velmi plachých toulavých koček. Celkem dobře vychází s ostatními kočkami a v jejich společnosti se cítí bezpečně, ale jakmile se do její blízkosti dostane člověk, pak se v ní okamžitě projeví její vrozená plachost a s rychlostí blesku hledá nejbližší úkryt. Je odčervená a zvyklá chodit na kočkolit.

    Vzhledem ke své plachosti je Daisy v současné době neumístitelná a zůstává pouze ve virtuální adopci. V poslední době dělá mírné pokroky ohledně její důvěry v lidi a pokud by se dostala ke zkušenému milovníku kočiček, který bude mít obrovskou dávku trpělivosti, tak je velká šance z ní vychovat mazlíčka. Na svůj věk je sice dost malinká, ale u ostatních koček si dokáže zjednat respekt.

 

Pokud byste chtěli dát Daisy šanci, můžete si ji virtuálně adoptovat.

 

Zaujalo vás toto zvíře?
Více informací se dozvíte a případnou návštěvu si domluvíte na tel. 739477900 nebo e-mailu info@dalsisance.cz

 

 

 

Daisy je v depozitu v Hradci Králové

Rachel ( rejčl )

 

... je narozena zhruba 06/2010, je kastrovaná, pochází ze čtyř sourozenců, které jejich máma porodila v garáži jednoho rodinného domku. Do našeho depozita se dostala ve velmi špatném stavu. Rejčl je nejmladší a nejmenší ze všech sourozenců a vzhledem k tomu, že byla poměrně hodně začervená a odmítala přijímat potravu, tak se dalo předpokládat, že bude mít velké dlouhodobé zdravotní komplikace, pokud to vůbec přežije. Naštěstí se po poměrně dlouhé, intenzívní a samozřejmě nákladné veterinární péči, dostala z nejhoršího a naši veterináři ji doslova zachránili život. Nicméně díky těmto zdravotním problémům, téměř žádnému imunitnímu systému a nepříjemným komplikacím během léčby, si Rejčl musí zvykat na pravidelnou ( a bohužel trvalou ) péči, která spočívá převážně v pravidelném podávání léků, pravidelných veterinárních vyšetřeních, podávání speciální stravy a pomoci při vyprazdňování.

       Vzhledem k tomu, že její léčba je velmi časově a hlavně finančně náročná , je Rejčl zatím neumístitelná a zůstává pouze ve virtuální adopci.

Více informací se dozvíte a případnou návštěvu si domluvíte na tel. 739477900 nebo e-mailu info@dalsisance.cz

 

    Adoptivním majitelem Rachel (rejčl) je Gábina Počtová  z  Nového Města nad Metují

 

Rejčl se nachází v depozitu v Hradci Králové

 

 

VIKTORIA

 

                     

 

 Viktorie se k nám dostala z jedné poměrně velké komunity toulavých a opuštěných koček, které žili na opuštěném místě, kde se mezi sebou nekontrolovaně  množili a jejich jediným zdrojem potravy byla strava určená především prasatům. 

 

      

      Jedná se o kočičí slečnu, narozenou zhruba 03/2010, která svým vzhledem nápadně připomíná Mainskou mývalí kočku. Viki byla od prvního dne velmi společenská a během pár dní si tato malá princezna zcela podmanila všechny členy naší rodiny a to včetně těch zvířecích.  Navíc se nám hned ozvala paní, která už má ve své péči její sestru, že by si ji ráda Viktorku vzala k sobě. Jediný zádrhel byl v tom, že si Viktorie přinesla ze svého předchozího působiště dost nepříjemnou plíseň, která jí pokrývala téměř dvacet procent těla, takže jsme se dohodli, že jakmile tento sice zdlouhavý, ale nikoliv nevyléčitelný problém odstraníme, tak může Viki hned odcestovat za svou novou rodinou. Všechno šlo naprosto skvěle, plíseň pomalu ustupovala a Viktorku od nového domova dělilo jen pár dnů a nikoho z nás by ani ve snu nenapadlo, že by se na tom mohlo něco změnit , ale jak už to v takových případech bývá, jeden den měla Viki před sebou vyhlídku na krásnou a dlouhou budoucnost v úžasné rodině a během pár minut se její budoucnost změnila na velmi nejasnou a smutnou. Všechno začalo tím, že jsme u ní zpozorovali, jak velmi špatně dýchá a začala mít záchvaty kašle. Sice jsme tyto příznaky přisuzovali nachlazení, ale přesto jsme se rozhodli zajet s ní na místní veterinární kliniku. Nejprve jsme trochu znervózněli, když naše veterinářka během poslechu Viktorie dost výrazně zvážněla a začala jí podrobovat sérii různých testů a vyšetření, aby si potvrdila svoje podezření. Bohužel pro Viki i pro nás se její podezření potvrdilo. Viki má problém se srdcem. Vyšetřením se prokázalo, že se jedná o nefunkční srdeční přepážku a vzhledem k infekcím, které si v minulosti prodělala se tento problém stal kritickým a navíc se ukázalo, že její plíce jsou již z části naplněné tekutinou, která jí způsobuje velké problémy s dýcháním. Po těchto šokujících informacích jsme se bez mrknutí oka shodli na tom, že ji v tom nenecháme a budeme bojovat s ní. Přestože jsme nemohli ignorovat fakta o jejím zdravotním stavu a ani to, že její prognóza je jeden až dva roky života ( za předpokladu, že bude pravidelně brát velké množství léků ) jsme byli odhodláni udělat vše co je v našich silách aby u nás Viktorka mohla vést spokojený a plnohodnotný život , což mimo jiné znamenalo, že jsme doma museli učinit spoustu úprav a nejrůznějších opatření abychom jí co nejvíce usnadnili způsob života. . Jedním z nejdůležitějších opatření, kterým jsme se museli zabývat, bylo omezení styku Viktorky s nemocnými kočkami, protože pro Viktorku by i obyčejné nachlazení mohlo mít katastrofální následky, dále jsme museli všechny pelíšky vybavit plenami, neboť léky na srdce, které musí pravidelně, několikrát denně užívat, jí sice pomáhají, ale špatně se vyrovnává s vedlejšími účinky těchto léků jako je  pomočování, zažívací potíže ( zvracení, průjem ,….) . Dále nám bylo doporučeno, učinit vhodná opatření, aby se Viktorka nemohla dostat z bytu ven a to ani na zahradu, abychom eliminovali možnost jejího nachlazení a vlivu možných alergenů, což není zrovna jednoduchý úkol , když ostatní kočky na zahradu chodí.  Nicméně ani na chvilku jsme si nepřipustili, že by to kdokoliv z nás chtěl vzdát. Léčba Viktorky byla sice od počátku nákladná, ale její částečné zlepšení nám dávalo motivaci do dalšího pokračování. Když už jsme se pomalu začali smiřovat s tím, že s Viktorkou nikdy neoslavíme její třetí narozeniny, tak nám svitla malá hvězdička naděje v podobě odborné konzultace na specializované veterinární klinice, kde jsme se dozvěděli, že tento srdeční problém lze řešit operativní cestou, ale samozřejmě že nic není zadarmo a takováto operace vyjde řádově na desítky tisíc korun a navíc vám nikdo nemůže předem zaručit stoprocentní úspěšnost zákroku, ale i tak jsme měli radost, že nějaká možnost existuje a přesto že v současné době je v celém světě nepoužívanější slovní spojení „finanční krize“, tak doufáme, že se nám potřebnou částku na její operaci podaří nějakým zázrakem  sehnat  a  dát tak Viktorce šanci na dlouhý život, proto v  současné době děláme maximum abychom této malé princezně umožnili podstoupit jedinou šanci na její záchranu. V každém případě pevně doufáme, že se nám potřebnou částku podaří ušetřit  dříve než bude pro Viktorku příliš pozdě a že tento smutný příběh bude mít  šťastný konec. 

Bohužel Viktorka se svého šťastného konce nedočká, protože vyšetření jejího srdíčka na specializované klinice v Praze, prokázalo, že se jedná o kombinaci dvou srdečních vad a tím pádem můžeme zapomenout na jakoukoliv možnost operace nehledě na to, že už pouhá narkóza by ji mohla zabít. Takže Viktorka zůstavá v Hradeckém depozitu tzv. "na doživotí" , což bohužel nebude nijak dlouho, protože dle prognózy z lékařské zprávy je s námi už "přes čas", také proto s ní oslavujeme každý den jako by měla narozeniny. Pokud by nám někdo z Vás chtěl jakkoliv pomoci s jejím rozmazlováním, budeme jenom rádi.